Hlavním půdotvorným procesem těchto půd je ilimerizace, která se zde uplatňuje velmi výrazně. Pod humusovým horizontem leží několik dm mocný horizont eluviální, který je na rozdíl od hnědozemí nikoli jenom zesvětlen, ale zpravidla silně vybělen. Postupně přechází v rezivohnědý iluviální horizont, který zasahuje hluboko do matečného substrátu. U ilimerizovaných půd se setkáme s další charakteristickou vlastností - oglejením. Jílem obohacený, zhutnělý, tudíž málo vodopropustný horizont na svém povrchu dočasně zadržuje srážkovou vodu, která způsobuje především koncentraci hydratovaných oxidů železa (a manganu) do malých, tmavě rezivých konkrecí, tzv. bročků, které jsou hojně zastoupeny ve vyběleném eluviálním horizontu. Tento velmi charakteristický znak, podobně jako přítomnost bělošedých jazyků je i v době sucha jasným dokladem občasného zamokření. Typickým příkladem je luvizem modální z lokality Hradčanské stěny v chráněné oblasti Dokesko. Obsahuje horizonty označené jako Ah, kde probíhá proces humifikace, (El) vybeleny nodularni kde probíhá proces eluviace, Bt kde probíhá proces iluviace a horizont C.